Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Evropa beznadějně zaostává, pokud se nezmění, začne chudnout. Česko nemá čím přispět

„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.

Evropa beznadějně zaostává, pokud se nezmění, začne chudnout. Česko nemá čím přispět
Hrotcast Pavla Štrunce a Miroslava Zámečníka | foto Hrot

Dva bývalí italští premiéři Mario Draghi a Enrico Letta dostali zadání od šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby přišli s doporučeními pro rozvoj jednotného trhu zvýšením konkurenceschopnosti Evropské unie. Podle hlavního analytika Hrotu24 Miroslava Zámečníka je nejpodstatnějším zjištěním, že jednotný trh není jednotný. „Je vlastně hodně fragmentovaný. To je místo, které nás nejvíc bolí, zvlášť když EU srovnáme s Čínou a Spojenými státy,“ zdůrazňuje.

Oba pánové si vzali na mušku dva důležité segmenty. Jedním z nich jsou telekomunikace, které jsou rozdělené podle národních hranic. „Jsou sice nadnárodní společnosti, které mají – jako i v Česku – své dceřiné společnosti, ale to prostě není jednotný trh v tom pravém slova smyslu.“

Dalším sektorem, kde je fragmentace značná, je bankovnictví a kapitálový trh. Zámečník upřesňuje: „Evropa, pokud chce konkurovat Číně a Spojeným státům, musí pokročit v jednotném trhu, pokud jde o schopnost mobilizovat kapitál a alokovat ho do těch odvětví, kde na velikosti hodně záleží.“

Hrotcast

Zároveň ale upozorňuje, že bankovní sektor byl tak zregulován, že chybí jakákoliv chuť bank podporovat rizikové podnikání. „Kapitálový trh nám nefunguje. Takže pojďme s tím něco dělat, a to rychle. Jinak nás ostatní úplně předběhnou. Vezměte si, že Amerika za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet procent,“ upřesňuje.

Podle Miroslava Zámečníka by orgány EU měly být méně háklivé na přeshraniční fúze, pokud se odehrávají uvnitř Evropy. Jinými slovy: nechme vytvořit giganty, kteří se budou moci utkat s těmi z USA a Číny. „Bude to mít velké dopady na soutěžní právo,“ upozorňuje ekonom. A dodává: „Pokud nás takové společnosti dostanou na úroveň globálního hráče, který bude moct soustředit zdroje na výzkum a vývoj, tak to je cesta, jak EU může odvrátit svůj pád.

„Úkol pro Čechy znamená mít aspoň pár excelentních výzkumných univerzit a být schopni s našimi doktorandy vstupovat do mezinárodních týmů a participovat v nich. Prostě ne, že něco tu a tam urveš a budeš si to tady pytlíkovat, to ne,“ varuje Zámečník. Velký problém vidí v tom, že Česko nemá ani jednu vysokou školu v první dvoustovce srovnání světových univerzit.

„Potíž je v tom, že velké peníze z Unie půjdou špičkovým výzkumným univerzitám – a v tomto ohledu není Česko v dobré pozici,“ uzavírá Zámečník. Pokud chceme být konkurenceschopní, tohle musí mít podle něj země jako prioritu.

Pusťte si náš podcast a dozvíte se víc.